Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

U nás nejvíc pomohlo, že manžel zůstal víc než půl roku na neschopence a viděl na vlastní oči, že si celý den nesednu a stejně nestíhám, od té doby neslyším žádné hloupé dotazy, co že jsem celý den dělala.
Já tenkrát byla dost vyřízená z péče o náročné miminko a manželovi začala umírat maminka. Úplně se uzavřel do sebe, přestal komunikovat, takže mně s dětmi a domácností nepomáhal nikdo, manžel byl jako třetí dítě a pěkně protivnej a do toho jsem se snažila zvládnout nějakou tu výdělečnou činnost. Neměla jsem moc šancí s tím něco dělat. Jen jsem se snažila manžela chápat a vydržet, ale někdy jsem dost padala na hubu.