Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Taky jsem pořád čekala a hlavně si myslela, že je to samozřejmost ,něco jako mám mimčo , chtěné a plánované, a tudíž musím cítit obrovskou mateřskou lásku , jako to všude popisují ,ale nebylo tomu tak ....
Porod byl dost hrůza, komplikace a Nikču vytáhli doktoři kleštěma za 5min12.....to nebudu popisovat...návrat domů ,bečela jsem, nad vším a pořád....
Prostě teď bude mít za pár dnů 3 roky a je to pro mě nejcennější človíček na světě , udělám pro ni cokoliv ,ta láska ,o které se tolik píše se dostaví, neboj se ,ale prostě některým ženám, a souhlasila bych s psycholožkou ohledně inteligence nebo jako u mě ohledně zaměstnanosti a touze i po jiných věcech - pracovních ,kariérních ,úspěchu a vyrovnání se mužům v tomto směru apod.,rovnocennosti - to trvá možná déle,protože si více uvědomujeme všechnu tu obrovskou zodpovědnost a případné následky do budoucna....řekla bych, že se to projevuje takto nad tím 30.rokem))Měla jsem první dítě ve 32 letech a vím, že je to moje první a poslední ....Od Nikolčiných 10 měsíců pracuji , jsem OSVČ a nemohla bych si ani dovolit zůstat s ní každodenně doma ,a navíc nechat se živit svým přítelem, je mi to proti srsti ,potřebuji svoji svobodu a svoji práci, abych se cítila dobře , a to e pak projevuje i ve výchově a v lásce , je to všechno jedna velká chemie a psychologie ,asi tolik k tématu