Přidat odpověď

Už je to asi "neživá" diskuse, ale některé příspěvky jsou pro mě teda nepochopitelné.

Věc má totiž dvě strany mince, stejně jako všechno - chápu pozici zaměstnavatele a možná právě proto nechápu postoj některých zaměstnanců-kyň.

Jasně všechny chceme mít jednou dítě, ale nechápu, proč když někde nastoupím do práce se nesnažím v ní alespoň řekneme jeden rok odpracovat? A tím získat pro sebe určité výhody - jako je mateřská, ale taky další zápis do životopisu (každá praxe dobrá, ne?) a taky i se jistým způsobem "odvděčit" zaměstnavateli, že mě přijal přestože jsem nebo nejsem v určitém věku.

Já jsem si třeba neuměla představit mít děti dříve než nějakou alespoň kratší praxi - přece jen nejsem padlá na hlavu abych si neuměla představit jaké je to hledat pak práci po mateřské a bez praxe, bez zaměstnavatele který mě "může" vzít zpět (nic není stoprocentní, ale přece jen šance). Nějak jsem myslela na zadní kolečka a na to být "zajištěná" alespoň vrámci možností a jen jen potom "natahovat ruku" ke státu, k soc. dávkám atd. A jasně jsou i takové profese kde to tak nejde, kde se nejde vrátit do práce na směny, rodinné podmínky atd. všechno beru, ale jsem si jistá, že část je fakt z hlouposti a z lenosti?