Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

nemuzu jinak, nez ti honem napsat, ze v tom pocitam nejsi vubec sama jedina a pokud nikdo jiny, tak jsem minimalne druha)ja se v tom na zacatku neuveritelne placala a zpetne si troufam rict, ze jsem mela docela slusnou poporodni depku a ze jsem mela vyrazit za psychologem...ja si totiz neuzivala cely prvni rok moji holcicky a mela jsem pocit, ze vsichni umi byt mamou az na me, ze to vsichni delaji dobre, jen ja to delam naprosto blbe a ze jsem se do materstvi vubec nemela poustet....atd...na jedne strane jsem se o malou silene bala a na strane druhe jsem mela permanentni chut ji nekomu venovat a zit si dal tak, jak jsem zila...zkratka hodne tezko jsem si zvykala na novou roli...ted jsem nejstastnejsi mama na svete a eli bych nedala ani za nic, ale jak rikam, cely prvni rok nestal za nic....takze se drz, opravdu bude lepe, zkus videt svetlo na konci tunelu) a pokud to takhle bude trvat dele, neboj se vyhledat odbornou pomoc, pak mas sanci zacit si to uzivat drive nez ja) drzim palce!!!