Ahoj, já si taky myslím, že je to normální. Mám druhého syna (4 měsíce) a nějakou dobu mi trvalo, než jsem začala cítit lásku silněji. Rozhodně celé šestinedělí jsem byla opravdu jen automat na kojení a přebalování. Miminko je přitom vytoužené, po 11ti letech od prvního syna, po dlouhé době jsem šťastná, mám 8 let po rozvodu nového, hodného muže a miminko jsme si přáli všichni, i můj první syn a mužova dcera z prvního manželství.
Někdy mám i trapný pocit, že prvního syna mám ráda víc, ale uvědomuju si, že to přejde. Je to prostě tím, že s miminkem se teprve poznáváme a prvního už znám jako své boty a je se mnou už tolik let. A teď už běžím, mimi volá
. Přeju Ti, ať překonáš těžké začátky. Radost z dítěte s věkem jenom roste.
.