Možná to teď bude vypadat divně, ale autorka má můj velký obdiv. Já mám jedno mimčo, 3,5 měs.ale pocity mám úplně stejné. |Pocit, že nic nestíhám, všude bordel, vystresovaná, nevyspalá,hladová, protivná.Spát chodím o půlnoci, vstávám ve 3, abych stihla alespoň poklidit,tak nějak základně, o velkém úklidu si můžu nechat jen zdát.Moje mamka, která mě neustále poučovala, jako že to je o dobré organisaci, když pak u nás 10 dní byla, tak sama přiznala, že moje mimi je opravdu náročné. A tak když pozoruji mamky se dvěma a více dětmi, mají můj neskonalý obdiv a naprosto nechápu, jak to zvládají. Moje dítě přes den nespí a vyžaduje neustálou pozornost, v kočárku být nechce, takže jsme se pustili do šátkování. A manžel? Přesně, má pocit, že když on vydělává, podotýkám, že jako manažerka je moje půlroční mateřská vyšší jak jeho plat, já si užívám válení se doma s dítětem a tudíž už nemám nárok na jeho pomoc. Ale před mateřstvím jsme veškeré domácí práce dělali oba, naprosto bez problémů. A když už hrozí, že skončím ve vězení za vraždu manžela, tak si milostivě malou vezme, hodí ji na rameno, sedne k televizi, je mu jedno, že se malá kroutí a kňourá a pak mi oznámí, jako co je tak těžkého na tom, starat se o dítě? Svoji dceru miluji, a jsem ráda, že je zvídavá. Ale popravdě, kdybych dostala nabídku, od kohokoliv, že si ji jednou týdně bude brát, třeba na 3 hodinky /bohužel tchyně ani nevzala její existenci na vědomí, rodiče mám 300 km od nás/, zlíbala bych mu obě ruce. Jo, a také bych byla pro zákon, kdy by povinně manželé museli 1x za měsíc, na týden, převzít naši roli, se vším všudy, bez pomoci babiček, chův a profesionálních úklidových agentur. Fakt by mě zajímalo, za jak dlouho by následkem tohoto zákona byly přeplněné blázince. A tak, jak se autorka ptá, zda si rozmazlila děti, já si odpovídám, dítě jsem si nerozmazlila, ale manžela, bohužel ano.
Předchozí