Přidat odpověď

Mě se líbí, že to většina lidí tady nerozlišuje. Mě jako dítě vždycky moc mrzelo, že se o mě táta nezajímá (tak mi to připadalo). Jen jsem poslední dobou narazila na pár tatínků, co měli moc rádi své dcerky, ale přesto se těšili na to, až budou jednou svému synovi předávat své "zkušenosti" a jiná moudra, protože dcerce je předávat neměli v úmyslu. Na můj výslovný dotaz však nikdo z nich nedokázal přesně říct, co že to vlastně konkrétně chtějí předat synkovi, že to dcerce předat nelze.