Přidat odpověď

Ještě ti chci říct - já při nástupu do nového zaměstnání taky vždycky zažívala těžký stres, a to jsem ještě neměla dítě.

Ono je dneska i problém blbé mezilidské vztahy a absence ochoty okolí, aby nováčka zaučili. Naopak se často předpokládá, že by měl všechno znát. V účtařině to platí dvojnásob, protože spousta lidí na to kouká tak, že když si neumíš sama poradit a zajít na to, tak jsi "neschopná účetní".
Takže stačí s prominutím předchůdkyně-kráva, co ti dusí informace a jsi v háji. Zaměstnavatel na to může koukat tak, že si to máš zjistit dedukcí zákonných norem.


A k manželovi...to mě mrzí, ale víš, nějak mě tohle chlapské jednání nepřekvapuje. Je mi jasné, že je agresívní, protože ti asi dává najevo "že bys měla být ráda, žes něco sehnala" a sakra si nestěžovat.

Jestli ho nedokopeš k pomoci a nezvykneš si v práci, asi bys měla zvážit, co je v tvých možnostech. A třeba se snažit sehnat i ten úklid, pokud tak budeš štastnější.


Jinak mě taky pobuřuje politika spousty dnešních chlapů - "at sakra manželka hodlá naskočit do zaměstnání a přinést nějaké prachy" a ať kouká být usměvavá a všechno zvládat...páč na "nějakou vystresovanou kyselinu nejsem zvědavej"

To paroduju, ale spousta chlapů prostě takový názor razí. Ale běda, když mají problémy oni.