Přidat odpověď

Insulo, mám kamarádku, která byla před necelým rokem v úplně stejné situaci, nastoupila do práce, ale zjistila, že si ji představovala jinak, že to není úplně ono, co chtěla, začla být protivná i doma na děti a manžela a po týdnu a kousek prostě řekla, že končí, že to takto nejde, prostě to cítila. A udělala dobře, našla si jinou práci a je spokojená.
Říkala, že to tedy rozhodně nebylo lehké ani příjemné, navíc s ní počítali na 100% a museli rychle zhánět náhradu, ale nelituje a musím říct, že ji za to docela obdivuji, já bych asi setrvávala, brala ohledy na všechno ostatní, stresovala sebe i rodinu...a nakonec bych nejspíš stejně odešla , je to těžké se odhodlat k takovému kroku, ale držím pěsti.