Přidat odpověď

Ten jazyk je právě taky to, čeho se fakt dost bojím. U pohovoru se mě můj šéf ptal, jestli umím německy, tak jsem mu řekla pravdu. A tak chtěl, abych řekla něco o sobě a svých koníčcích. Řekla jsem to v pohodě. Pak se mě německy zeptal, co by měla umět účetní, ale já neuměla odpovědět německy a tak jsem mu česky řekla, že vím, co po mě chce, ale neznám slovní zásobu a neumím mu německy odpovědět. Když jsem v pondělí nastupovala, tak jsem se ptala personalistky, co rozhodlo a ona řekla, že ostatní neřekli německy nic a tak vybrali mě. Jenomže podle mě bylo jasně vidět, že co se týče účetnictví, tak jsem celkem mimo. Přišlo mi to, že jsem z nouze cnost a už jsem cítila, že jsem si asi nevybrala moc dobře.
Navíc je velký rozdíl mluvit s Čechem německy a s Němcem (to je moje vlastní zkušenost).