Počítač mi nevadí, no problém. Problém je jazyk a moje obava z něj a taky to, že tohle mě fakt zoufale nebaví a to se asi nezmění. Ta práce bude pořád stejná.
Víš, já chodila k jedné skvělé učitelce němčiny (v bývalém zaměstnání). Ona říkala, že s tím, co teď (tehdy) umím, bych už mohla jít na státnice, ale já osobně jsem se na to absolutně necítila a vždycky jsem měla "trochu" obavu, když někdo volal, ale bylo to opravdu jen tím, že jsem neměla moc příležitost mluvit, protože když ta příležitost přišla, tak jsem opravdu rozuměla a uměla odpovědět. Ale teď jsem už fakt dost mimo. Nemluvila jsem 6,5 roku, tak si to asi umíš představit. Pořád jsem si říkala, že si to budu udržovat, ale pracovala jsem obě rodičovské doma a čas a sílu jsem na to už prostě neměla. Jsem husa, měla jsem si to pořád oživovat. Ale teď už je pozdě.