Přidat odpověď

Nahlížel jsem na jinou diskusi, takže sem jen taková odbočka. Když jsem před 9 lety odcházel, tak to šlo na dohodu. Většina firem si totiž uvědomí, že odcházející se nepřetrhne, takže jsme se dohodli na měsíci, to jsem si vzal dovolenou. Těch pár dní mi ani skoro nedávali práci...
Z jiné firmy, někde, kdo ochází, tak mu nedají pohyblivou složku mzdy. Bývá omyl si myslet, že to záleží na prac. výkonu. Někde jsem dělal opravdu dost, zahr. cesta, do noci, pak zákl. plat. Tj. cca 55% platu normálního. Takže pracovat ano, ale nehonit se.
V současné době mi nepřijde jako šťastné jít na pracák. Vlastně odchod bych dělal jen tehdy, když bych věděl, kam nastupuju dál. Je to soukromá věc, ale platíme na to pojištění všichni. A má to být pro lidi nezaměstnané, že práci nemají vůbec, ne že se jim nelíbíl. Jinak myslím to funguje, že člověku vyberou místo dle kvalifikace a to musí vzít. Ať třeba dojíždí, za poloviční plat, jinak nevyhovuje. Což má racionální jádro. Dobré místo je nadstandard, dávky jsou jen nouzové řešení. Asi bych řeši nějakou brigádou, než bych sehnal něco trvalého.