Přidat odpověď

No, Lucianetto, nechápu zábrany některých holek. Na hrubý pytel hrubá záplata, kdyby zaměstnavatel dodržel, co ti sliboval, měla by ses vůči němu cítit vázána slušným chováním, ale takhle bych na neschopenku klidně šla, pokud tě to tam deptá. Pokud se to dá vydržet, tak to nějak doklep.

Hele, já nastupovala do firmy, kde jsem se zaučila vcelku bez problémů, bezprostřední nadřízený byl se mnou spokojen - resp. neměl žádné výtky.
Musela jsem zvládnout pak slučování organizací, zavedení DPH...obojí po účetní stránce žádná legrace. V té době jsem i začínala uvažovat, že bych měla konečně dítě, ale nějak jsem se nemohla rozhodnout, protože jsem nechtěla ztratit stabilní místo ve stabilní organizaci a taky jsem si říkala, že když jsem konečně zvládla "pracovní horké brambory" mohla bych si konečně užít trochu pracovního klidu a sklízet ovoce své práce...

...no, sklidila jsem...přestože nadřízený se mnou byl naoko spokojen, při slučování organizací si natáhl do firmy svojí dávnou známou z organizace, která se přislučovala, která by jinak přišla o práci...neměla jsem nejmenší tušení, až ze dne na den mi oznámil, že se mění pracovní náplně a paní se stává mojí šéfovou a já její podřízenou

no, práce není, takže jsem to i když šokovaná skousla...a nějakou dobu to vydržela, přestože jsem to tam pak neměla vůbec lehké - a pak už jsem teda neváhala a klidně si dovolila přijít do jiného stavu...a taktéž jsem si "dovolila" to utajit první tři měsíce a pak ze dne na den to oznámit a odejít na rizikáč

Jak říkám, není nutné házet chlebem po někom, kdo sám hází kamenem.

Pro moralisty - nakonec pobyt tam hraničil se šikanou a netuším, jak bych dítě v klidu donosila, zůstat tam ještě celou dobu těhotenství.