Přidat názor k článku Byla jsem v práci za blázna!

Jak jsem tomu kritizovanému "kultu živitele" rozuměla já:
Je bez diskuze, že někdo se o dítě musí starat a někdo musí přinést peníze, aby bylo za co se starat. Ty role si můžou žena a muž libovolně prohodit nebo rozpůlit. V místních podmínkách je ale z nějakého důvodu rozšířená praxe, že ten, kdo nosí domů peníze, má být opečovávaný, má se k němu vzhlížet a druhý z partnerů se mu podřizuje, protože ten druhý "na něj přeci vydělává". Toto chápu jako "kult živitele" a to je něco, co mi přijde nesmyslné. Partneři mají mít k sobě úctu navzájem. Jeden chodí do práce, protože je třeba, aby zajistil finance. Druhý je doma, protože je třeba, aby se postaral o dítě. Jedno bez druhého je pro výchovu v podstatě k ničemu, takže jsou si rovni. Není třeba se jednomu klanět více než druhému, je třeba mít vzájemně úctu k tomu, co ten druhý pro mě dělá (na obou stranách!). Když "sedíš doma s dítětem", není pravda, že vlastně finančně nic rodině nepřínášíš. Spočítej si, kolik by stálo hlídání, kdybys šla do práce, a jestli jste na tom při tvém pobytu doma lépe, vytváříš pro rodinu finanční přínos. (V ekonomické teorii se tomu říká náklady druhé nejlepší příležitosti).

Omlouvám se, že do toho vstupuji, ale mám dojem, že byste se v podstatě shodli, jen se vám do diskuse připletlo drobné nedorozumění.