Přidat názor k článku Byla jsem v práci za blázna!

Tak já už mám děti 9 a 7 let a první rok jsem z domova s prvním dítětem pracovala a bylo toho dost, pak jsem zůstala jen s dětmi a před 3,5 roky jsem se vracela do práce (respektive našla si novou, protože původní firma mezitím krachla :-D). Nicméně chci ti říct, že to, že chceš být s dětmi dokud jsou malé je naprosto v pořádku a na to, co si myslí jiní se vyprdni. Já jsem postupem času došla k tomu, že skutečně to, co vložíš do rodiny se ti 100násobně navrátí a má to smysl. Já jsem naštěstí narazila na šéfa, který je ochotný se mnou domluvit na pohyblivé pracovní době a zkráceném úvazku na 6 hodin, ale i tak to jsou šílený hoňky, nehledě na to, že samozřejmě zbytek zaměstnanců na člověka koukají jako, že jsem divná, když se seberu hned po skončení pracovní doby a mastím za dětmi (zejména, když byly ještě menší), tak samozřejmě pro mě bylo podstatné je včas vyzvednout ze školky, školy a strávit s nimi co nejvíce času. Nakonec člověku dojde, že oni sice "blbě" koukaj, ale víceméně ten svůj čas (sice ho tu stráví víc než já) v práci nakonec prokecají atd. a rozhodně toho nenapracují více než já. Já celou dobu dělám jak jatá a těch 6 hodin opravdu nelelkuju. Oni jsou tu 8,5 a z toho možná půlku stráví jinak než prací, tak kvůli takovým si mám dělat výčitky? Prostě jsem za podivínku, která se nedruží, jenom přijde, udělá tu svou práci a jde domů. Spousta kolegů je bezdětných a tohle naprosto nepochopí, nebo možná až jednou....
Prostě a jednoduše je to tvůj život a skutečný život máš jinde, než v práci. Ta je pro mě prostředek k přežití - peníze jsou potřeba, rozhodně si ale nemám potřebu dokazovat, že dokážu být supermanagerka. To už jsem si užila kdysi dávno a valný význam to pro mě nemělo :-D.
My teď plánujeme taky 3tí a konečně jsem se dokopala, že začnu pracovat na svém :-D. Jsem z výtvarné rodiny a celá léta jsem to měla pouze jako koníčka, a právě proto, že mi nevyhovuje prostředí mezi lidma, kteří prvotně prosazují kariéru, tak jsem si zřídila e-shop a už mám pár výtvarných kurzů a do budoucna to hodlám vypilovat, tak aby mi to umožnilo odejít z firmy úplně, mít 3tí a souběžně si na sebe vydělávat a nemuset řešit, kdo si co myslí apod. Myslím Johanko, že máš priority nastavený naprosto správně. Děti najednou vyrostou, už tě nebudou chtít a pokud by nemohly ani vzpomínat jakou měli super mámu? Co by to bylo za dětství? Já třeba na svý dětství hrozně ráda vzpomínám a mám to se svojí mamčou pevně spojené.