Přidat odpověď
Na prvním porodu snad jen to, že to dítě přežilo bez úhony. Na druhém všechno kromě příjmu (dlouhý, otravný, přestože jsem se snažila sepsat si ty kraviny předem). Nejsilnější byl okamžik finální fáze porodu, kdy ho ta ohromná síla tlačila ven a všechno se dole roztahovalo, aby mohl projít, a kdy mimin vypadnul pode mně a dostavil se ten obrovský pocit úlevy a všeho a to, jak jsem ho pak ještě mokrého držela. A pak taky přístup porodní asistentky, která byla naprosto skvělá, empatická, v pravou chvíli tam, kde měla být.
Předchozí