Přidat odpověď

Varieto, já bych ji využila, jen si nedovedu představit, kolik za takovou školu platit, aby to bylo adekvátní a aby přežil náš rozpočet. Kamarádka platí za soukromou školu 10 tis. měsíčně, - máme dvojčata, to už je docela porce za bazén, za svačiny, obědy na výběr a učitelku pro 15 dětí maximum. Pro nás ano a myslím, že pokud to v tom dítěti je, PAK ANO, mělo by dostat šanci k rozvoji, ale pokud prostě "tu bedýnku nemá na studia" nastavenou, nedostanu to tam ani za 100 tisíc a bič.


Jinak jsem využila v praxi školství státní, děti nejsou extrémně chytré, takové normální, jeden je na matiku šikovnější než je průměr, druhý naopak dyskalkulik, asi aby se to vyrovnalo ), zase si víc pamatuje a zajímají ho jiné předměty.

A když jsme hledali školu, vyhrál program "Začít spolu", ač za cenu dojíždění. Mně se tahle myšlenka prostě líbí a dost svým dětem závidím tu absenci drilu, bezvýhradné poslušnosti, a naopak prostor k diskuzi, invenci, spolupráci.

Mnoha rodičům tenhle způsob nevyhovuje vůbec a stěhují své děti do jiných tříd. Mají pocit, že cizí děti jsou odměňovány za výkon jejich potomka. Můj názor je jasný, zatím jsem nic lepšího nezažila, ač existují různé jiné možnosti, Montessori, právě zmíněný gympl, také pracuji doma, ale na vzdělávání vlastních dětí bych neměla buňky, trpělivost, a leckdy ani zodpovědnost, stačily protesty proti klavírní výuce (prostřednictvím báječné učitelky) abych vzdala "týrání" dětí.

Takže - za mne - šup do školy, doma nejsem schopná být dost důsledná, ale to je čistě osobní názor a můj problém.