Přidat odpověď

Rozhodně bych touto cestou nešla, zkušenosti (i ty špatné) z kolektivu spolužáků jsou k nezaplacení, jinak si dítě nikdy neuvědomí, že nejsou jenom hodní lidé, že není všechno ideální, že někdy je potřeba překousnout i nepříjemnosti, že vždycky nebude mít po ruce někoho, kdo je připraven okamžitě uspokojovat jeho potřeby. Zážitek křivdy, nepochopení, zklamání, zrady atd. jsou taky potřeba. V životě se s tím pak dítě jistě setká a takové to skleníkové na to nebude nijak připravené - jedině že by mu rodiče zaplatili celý život "ve skleníku". Když o tom tak přemýšlím, tak je mi líto dětí, jejichž rodiče jsou majetní a myslí si, že se dá všechno koupit..