Přidat odpověď

janaje,

manžel má jeden hrob v jednom městě, je majitel, platí nájem. Můj bratr to stejný v jiným městě. Hřbitovní služba na hřbitově u Vás není (v obou mnou popsaných případech hřbitovní služby fungují a tam to tedy věděj...) ?

A jinak - notářka si jako myslí, že hrob patřil Vaší babičce? Nebo jak se k informaci o hrobu notářka dostala?

My jsme třeba měli dost problém, když nám zemřela mamka. První zemřel táta, hrob měl od začátku (od koupi hrobu) na své jméno, tudíž táta byl majitel. Po jeho smrti připadl hrob mamce. Jenže..mamka nebyla na té hřbitovní službě, aby si hrob na sebe nechala přepsat. Bohužel ani ne za 4 roky mi zemřela i ona. Ten průser, že chceme mamku pohřbít do hrobu, kterej vlastnila ona, ten průser, že hrob na ni nebyl přepsán. Ten průser, že zemřela a my jsme jenom děti, sice možná dědici, ale nemáme právo s hrobem disponovat, když není náš, nemáme právo do hrobu někoho pohřbívat, když není náš! No prostě nám ji tam málem nepohřbili! Pak další průser, že chceme na náhrobek dát v kamenictví vyrýt její jméno! Paní teda ochotná, ale správně by to neměla dělat, dokud není dědictví ukončeno a hrob není na dědice přepsán, vždyť nejsme majitelé, jsme jenom děti a to by mohl chtít každej - přijít a říct - napište nám na ten a ten hrob to a to.

A to nepíšu o tom, že když chceme hrob dát desku, tak na to musíme mít stavební povolení!!! Není to žádná spešl desky, prostě úplně normoš! Ale je nutno mí povolení