Přidat odpověď

no po prvním porodu ta okamžitá připravenost,pohotovost v noci....po třetím jsem nechala mimino co nejdéle u sestřiček a využívala jediné větší šance se vyspat. kupodivu toto dítko je v největší pohodě co se týče postrádání matky a tak. s těmi dvěma prvními jsem opravdu měla problémy jít na záchod a i měla pocity že je nějak ochuzuji když s nimi nejsem stoprocentně.např dcerka byla poprvé beze mne až někdy v roce, myslím třeba na dopoledne.synek byl takhle s tatínkem jen co se dalo nehradit kojení něčím jiným. u třetího to ani nijak nejde než že musí někdy trochu počkat a i já to nenesu nějak hořce na duši když občas zabrečí. vidím totiž že se pak nic neděje. je asi nejméně stresované mou péčí .-) tím chci říct, že se to možná na druhou stranu truchu přehání s tou absolutní péčí, která nedovolí dětem ani si pobrečet (i miminko má právo cítit se zle)a maminky jsou pak nervní a následně je nervní i to děcko......