Trochu mimo téma, ale včera v ZOO jsem zaslechla útržek rozhovoru, který mě hrozně překvapil. Přede mnou šla rodina - pán, paní a tři děti. Slyšela jsem pouze, jak paní říká dítěti (s trochu otráveným výrazem): "Já nejsem tvvoje máma, jsem tvoje pěstounka." Hrozně mě to zarazilo, hlavně ten tón, jakým to ta paní říkala. Mamky pěstounky, umíte si představit situaci, ve které byste se svým děckem takhle mluvily?
Neberte to prosím jako výraz mé nedůvěry nebo něco podobného, naopak, všechny náhradní rodiče strašně obdivuju, právě proto se zajímám o všechno, co se NRP týká...
Předchozí