Studovala jsem světovou literaturu na VŠ. Nejvíc o mentalitě národa nebo etnika se dozvídám z jeho kulturních artefaktů, z literatury, z folklórních tradic.Doporučuju všem přečíst si Pohádky tisíce a jedné noci. Ne těch pár vybraných, vypreparovaných a upravených pro naše prostředí, ale všechny (vyšly u nás před pár lety v nezkrácené verzi). Pak je snazší pochopit arabskou kulturu, její hodnoty (Rrenda tu mluvila o tom, že budu chodit oblečená jako bubák dva metry za svým manželem, ale zamyslet se nad tím, proč...). V orientálních pohádkách jsou naprosto jinak srovnané hodnoty než u nás. My máme Hloupého Honzu, pracovitého prosťáčka, který nakonec dojde ke štěstí svým "dobrým srdcem, štěstím a pílí". V orientálních pohádkách vyhrává "chytrý Ali" (nebo jiná podobná postava), který je schopen "obalamutit" boháče a přijít k bohatství snadno. Co se žen týče, hrdinkami jsou ženy, které z pozadí chytře usměrňují, ovlivňují své muže, tahají za provázky, kují pikle a tak docílí svého, aniž by veřejně řekly byť jediné slovo. U nás jsou hrdinkami princezny pasivně čekající na prince ve věži. Jsou krásné, každý je obdivuje, ale musí se o ně bojovat. Ani jedno není ani lepší ani horší, prostě je to jiné.
Předchozí