Přidat názor k článku Vzali jsme si domů romské děti

Amy,
víš o co jde? Příklad: Třeba ta situace u Vás - s nemohoucími rodiči - nastane za 15 let či dokonce ještě později. Tehdy bude Tvůj syn puberťák, bude mu tak 20 let. A Ty se třeba o syna v tý době už starat nebudeš muset, nebudeš muset mu dávat tolik času. Ale Ty, už dnes na 100% víš, že tohle - to doprovázení dělat nebudeš. Jsi rozhodnutá a basta. To je na tom to smutný, víš, Amy?
A třeba se bude chtít o své prarodiče starat Tvůj syn. Zakážeš mu to, jo? Řekneš mu, že je to psychicky náročné, že je nutné koupit prášek, boty a jet na dovolenou? Tohle všechno máš už teď srovnaný, jo?



A tohle je to, co mne děsí. Všichni čteme jak se věk prodlužuje a kolik seniorů tu za chvíli ve státě máme, ale zřejmě hodně z nás to bere tak jako Amy. Mám peníze, je to psychicky náročné, mám hypotéku, mám tamto a tamto na práci, tak to je jasný výsledek. Zaplatím a mám splněno. Další položka zaplacena, kompromis (jak píše Amy) vyřešen. Nebudu se ani snažit to vyzkoušet, aspoň třeba část doprovodit doma, rovnou řeknu, že to pro mne není a zaplatím.

Tak z toho by se jednomu chtělo brečet