První půlrok to byl takovej masakr, že se divím, že jsem to přežila. Syn nespal ve dne, noci prořval jak tur, že se sousedi ptali, co s ním děláme... My chodili s manželem jak zombíci. Kojení problém, prdy a břicho problém, zvracel, ublinkával, furt sebou šil, vztekal se, hrůza. Já měla pocit, že nezvládám nic, v noční košili z rána jsem večer (stále v ní) vítala muže ve dveřích, zuby jsem si čistila s miminem na ruce...
Další půlrok do roku věku - v roce KONEČNĚ spal celou noc, "tříměsíční koliky" měl do 11 měsíců, takže kroucení a řevy pořád.
Včera tu někdo psal, že RD je pro něj noční můra, tak asi tak...