Přidat odpověď

Rybičko, 2,5 leté dítě by mělo dost jasně vědět, že nemá sahat na cizí hrnečky. Ty si doma nedáš přes den kafe?

Že v hrnečku je "ka" a pálí, už ví i naše roční dítě (že pálí, a co to znamená, jsem ji nechala několikrát vyzkoušet u sebe na klíně, aby pochopila, o co jde). Květináče na zemi, zásuvky a hrnečky je to první, co jsem obě děti naučila (dcerka na to je teda trochu tužší, zatímco syn to pochopil za týden, jí to trvalo skoro 3 týdny, málem jsem to už vzdala ).

Jsem přes den doma, musím zvládnout domácnost i práci, děti jsou často také hlídané, takže se jim rozhodně nejsem schopna věnovat nepřetržitě 7/24. Respektive hodně času, kdy se jim "věnuju", děláme právě společně nějaké domácí práce (oblíbená synova je leštění kuchyňské linky - hadýrka a "leštidlo" ve spreji, to si ale stříká sám teprve od 4 let, dřív jsem mu ji stříkala já, dcerka zatím šudlá suchou hadýrkou co se dá, jak to vidí u něj a u mě). K tomu patří samozřejmě i vaření - vařit opravdově začínal syn kolem 2 let, dneska plnohodnotně pomáhá, teď se učí i míchat třeba zeleninu na plotně. Roční dcerka si zatím míchá naprázdno vařečkou v hrnci na podlaze Prostě přijde mi normální zapojovat děti úměrně jejich věku do provozu domácnosti, mají svoje povinnosti, svoji možnost, jak se podílet na společném životě rodiny a postupně to pro mě fakt začíná být pomoc (dřív je to spíš trochu dost práce navíc, to je bez diskuse) - třeba prostřít na stůl zvládne 4 letý syn brilantně a pro všechny (příbory, skleničky, ubrousky, tácky).