Taky si nemyslím, že by to byla planá hysterie. Každý zná své příbuzné a ví, jakou míru pozornosti dítěti věnují. Nemám strach nechávat hlídat dítě své matce, nebo i tchýni - v našem bytě, kde vím, že jedovaté a nebezpečné věci jsou mimo dosah, léky zamknuté, el. zásuvky s krytkama, sporák s mřížkou proti stažení hrnců, šuplík s noži s pojistkou etc. Dnes už je dcerka větší(5), takže tolik nebezpečí nehrozí, dost mi třeba i v kuchyni pomáhá - ale tehdy, když s ní někdo dospělý je, "partyzánštiny" nepodporuju. Vím, že moje máma je spíš z těch opatrnějších babiček, u tchánů bych dítě nenechala, přestože mám zřejmě nálepku "příliš bojácné matky". Nicméně vím, že je běžné najít léky na hypertenzi v dosahu dítěte, rychlovarku a kávovar na úzké skříňce, odkud se dají bez problémů stáhnout, nože na kraji linky, pánev s vroucím olejem na krajním hořáku tak, že se jí člověk musí aktivně vyhýbat, by do ní nevrazil, protože je těsně u kliky, kde se otevírají dveře a kde není moc kam uhnout. Nemyslím si, že by to bylo ve zlém - jen prostě už dávno nejsou zvyklí na to, že by v bytě měli malé dítě (ostatní vnoučata jsou velká) a navíc vždycky patřili spíš k rodičům spoléhajícím na to, že dítěti se nic nestane. Je to trochu boj, vím, že by dcerku chtěli mívat na víkendy nebo prázdniny a my málokdy můžeme všichni - ale samotnou ji nepustím. Tcháni jsou hodní, leč argumentačně "neprůstřelní", tak je to klidnější, než kdybych chtěla dojednávat nějaká bezpečnostní opatření - ta by trvala přesně do chvíle, než by se za mnou zavřely dveře. Mám jenom jedno dítě a další mít nemůžu
.