Bumbi, jsem rada ze to nekdo může citit podobně. Dobrovolně:-D bych do dalšího těhu nešla, ale ten stav mi přijde taky docela přirozený, přestože po narozeni mimča necitim žádne nadpozemske pouto. Spíš údiv, štěstí, vděk jak hezky to funguje. Je to taková neosobní radost.....
....u nás by ji po čase překryla starost až dost osobní zpruzenost...
....není tady tedy zázrak našeho nechtěného početí
pro jiný pár? Ten,který má kapacitu radovat se a žasnout déle než do doby po porodu...?
a proč se občas neradovat s nim? I když touhu a silu starat se o další dítě nemám...? Mam zas neco jiného, momentálně už monumentální břicho