Přidat odpověď

Tohle znám. Staršího mám taky 2 a půl, mladší má 10 měsíců. Ten už leze, je šikovný. Vstávám několikrát za noc, malý se budí v šest hodin, starší asi v půl sedmý. Já taky špatně spím, my spíme všichni v jedné místnosti a budím se při každém šramotu dětí. Manžel odchází ve třičtvrtě na sedm, předtím naleje staršímu pití a připraví mu Bobíka na snídani. Občas mám taky pocit, že kluky vidím rozmazaně. Tak jednou za čas prostě zůstanu v posteli do půl desátý, dneska například. Kluci si zatím hrají sami, občas chtějí něco pomoct, nějakou sváču a mladšího samozřejmě kojím. Jednou za čas, dřív to bylo tak 1x za týden, teď je to míň, přijde máma na návštěvu a jdeme společně ven. Jsem docela často nemocná, nějaký zánět nosohltanu, zhoršila se mi alergie. Jinak docela funguju, ale snažím se se šetřit. Kluci si naštěstí jsou schopni hrát sami. Když je hezky, jdeme ven, tam si taky trochu ulevím. Občas je prostě nechám dělat, co chtějí, jen je monitoruju a občas koriguju, aby neudělali nějakou kravinu a nezranili se. Ale jinak jsem hrozně ráda, že je mám. Jen kdybych trochu líp spala.