Přidat odpověď

Mám stejnej problém, ale řeknu naplno jak kdy. Já už tam pracuju x let, takže vím co si mohu dovolit říct a hlavně patřím k těm nejlepším zaměstnancům. Což mi dává právo hudrat na lecos co se mi nelíbí. Když se mi jo nelíbí, jdu za nadřízenou téhle paní a stručně a jasně řeknu oč jde.
Paní dobrou pověst nemá, tak se většinou domohu svého.

Pryč nejdu, to by vyhrála ona a já jsem tam déle a ráda. To raději vydržím pár chcil napětí.
Když jde o blbost neřeknu nic, ale pokud si dotyčná hledá co dělám špatně nebo co nemám - nedočká se naštve mne, ale počkám si.

Když je toho víc, promluvíme si spolu o tom co se mnou má za problém. Na chvíli to vyčistí vodu a pak to začne nanovo.
Však jí to jednou přestane bavit. Zjišťuju, že když nedám najevo, že mně sere, je to lepší.