Přidat odpověď

Nezasahuj mu do života, ale stůj "někde blízko" .... bohužel to možná dojde tak daleko, že si "nabije nos" ale pak možná pochopí, že má aspon vás.

Mi zůstal takhle tchán ... stal se z něj sobec, co myslí jen na to, že všichni doma ležíme, válíme si šunky, a nikdo za ním nepříjde - jen on sám chudák zůstal bez peněz a nikdo mu nepomůžeme atd.
Není to úplně stejný případ, já vím ... protože já ke tchánovi necícím lásku jako ty ke svému tatínkovi. Já ke tchánovi cítím jen povinnost a taky trochu lítost, protože to je pro něj opravdu těžké, když zůstal sám. Chodím za ním jednou týdně, na hodinku, to mi nic neudělá (i když pak zase dva dny hudrám jak mě to nebaví poslouchat ty řeči a narážky a všecko co na mě chrlí) ...
Svou povahou docílil opravdu jen toho, že za ním přestali všichni chodit (není otcem mého manžela, jen s manželovou maminkou 20 let žili).

Nikdo na něj není zvědavý, na člověka věčně si stěžujícího a nadávajícího a zachmuřeného ...ale možná jim to někdy příjde líto, až nebude.

Takže já pro klid své duše za ním občas chodím (opravdu zhruba jednou týdně), donesu mu drobnost typu makový závin, nebo nějaký salám atd. (zůstaly mu nějaké dluhy, má důchod a moc peněz mu nezůstává a já mu prostě peníze dávat nebudu, protože když je má tak je vyhodí za totální kraviny!!! všechny dluhy co má tak má jen proto, že nutně potřeboval masážní křeslo a jiné kraviny i když nemá co do huby.