Možná se potřebuju jen vypovidat. Před časem jsem tu zakladala tema ,,žijeme na vysoke noze,,. Byla jsem včera na vyberovem řízeni, bylo nas tam asi 10, a vybrali me. Takze bych mela v pondeli zacit vyrizovat papiry a uz v utery nastoupit. Jedna se o praci na smeny. Manžel ze začatku souhlasil, ale ted, jak jsem mu rekla, že v utery rano vypravim deti ja a on by mel vyzvednout kluka ze školky, už to skřipe. Vypočetl mi, kolik projedu v benzinu, že on bude muset chodit z prace driv(bystry hoch, že si to uvedomil až ted). Že na tu praci stejne nemam, atd atd. Jsem zoufala, lituju toho že jsem se vdavala a mela deti.
Co ti chlapi vlastne chteji?? Ja budu doma, delat servis, ale v tom pripade neprinesu domu penize. Ja vim co chce, abych šla do prace a servis byl zachovan. Pritom mi nejde o pomoc v domacnosti, na to znam manzela dost dlouho, že vim že to delat nebude, me jde o to, abychom se vystridali u kluka se školkou.
Momentalne sním o živote svobodné a bezdetné.