Jiný nebude
Pamatuju si na tu euforii a sebevědomí, když jsem před rokem nastoupila do práce. Na ten povznášející pocit rovnocennosti
Na ten pocit zadostiučinění, když jsem domů přinesla první výplatu - ano miláčku, opravdu je větší než minimální mzda
Manžel musel najednou ráno vypravit děti a syna odvést do školky, já ho vyzvedávám odpoledne. Musel si zvyknout, protože ty děti jsou taky jeho. A co si budem povídat, ostatní práce doma je stejně na nás, takže tohle je maličkost
Jinou volbu nemá. Vysvětlila bych mu to a víc bych to asi neřešila. Protože ty můžeš být stejně sobecká jako on a prostě si postavit hlavu
Držím palečky, aby z toho nebyl nějaký rozkol. Uvidíš, ono to bude dobré