To je něco jiného, ty už jsi globalizovaná, vykořeněná. Já ještě pevně vězím v rodné hroudě, v místech, které svýma rukama obdělávaly generace mých předků.
A mám pocit, že oni si zaslouží, aby ta jejich těžká práce nepřišla vniveč. Aby jejich geny existovaly dál v podobě dalších generací. Naprosto jistě vím, že by třeba moje babička, můj dědeček, prababičky, pradědečci atd. měli obrovskou radost z mých dětí. Jaký by měl jejich život smysl, kdyby jejich rod zanikl? Cítím to prostě jako jakousi povinnost - jít dál, mít děti, předat něco další generaci.
Mohamed mi nevadí. Ani jeho jedenáct dětí. Ale chci, aby moje hejno pobíhalo vedle jeho.
Předchozí