Prostě mi připadá, že když se rozhodnu děti mít, tak se o ně starám, protože je mám ráda a jsou moje a nehořekuju, že by mi měl stát ulevit tuhle a tamhle. Takových skupin je strašlivé množství - to by se mohlo sejít těch požadavků tolik, že by byly k nevyřešení. Nebere jako diskriminaci zákon o používání autosedaček, když se rozhodnu mít další dítě. Auto jsme pořizovali dokonce s ohledem na to, že občas vozím i děti-kamarády dcer..... Pokud půjdu na Matějskou, zaplatím za všechny děti, pokud půjdu kupovat ty pastelky, budu jich muset koupit tolik kolik mám dětí (moje děti nejsou tak vychované, že by si jedny dohromady zvládly půjčovat a nezabít se přitom).....ale pořád jsou to moje děti a já za ně platím. A to, že jednoho dne budou oni platit za ty, co děti neměli???? Nedrásá Tě i to, že dnes platím já za ty, co mají daleko nižší příjmy???? On ten systém je nastaven tak, aby stát nějak fungoval a neustálými úlevami, systému nijak nepomůžeš.... Proto opakuji, nekoukejte pořád okolo sebe, kdo má kolik a co, Stejně je to zbytečný, každej zvládne jen něco (většinou to, na co má)
Předchozí