mojí prioritou děti jsou a přesto nemusím mít děti tři. Každý by měl mít tolik dětí, kolik může mít, chce a zvládne, ale to neznamená, že když má někdo jedno dítě a barák, tak je to zvŕhlost - proč proboha?. Nezlob se, ale trošku mi to zavání socialismem, na který si ještě pamatuju docela dobře. To se taky pořád řešily přídavky a novomanželské půjčky - a k čemu to bylo? V žádné vyspělé evropské zemi, dokonce už ani v těch se silnou katolickou církví, už velké rodiny úplně typické nejsou. Není to už jen kvůli penězům, ale i proto, že s více dětmi mají ženy jen malou šanci vrátit se ještě někdy do práce, protože jim často na mateřské "ujede" vlak. Jistě to některým ženám nevadí, ale mnohým to vadí a v některých profesích tě nevezmou tak snadno zpátky třeba ani po dvou letech. Doba se prostě od 19. století změnila a nemá smysl chtít po státu, aby to napravil - stejně jako matky s více dětmi si mohou stěžovat třeba chronicky nemocní, rodiče postižených dětí, svobodné matky, atd.
Předchozí