Přidat názor k článku Náš příběh o pěstounské péči – 5. díl: Psychologové

Chápu všechny obavy, taky jsme si tím prošli. Určitě je dobře mít co nejvíc informací, ale všechno prostě neovlivníte. Možná není od věci nechat občas něco "na tom nahoře". Bez ohledu na to, je-li člověk věřící či ne
My jsme žádali o děťátko předškolního věku, spíš holčičku, i poloromskou, neměli jsme nic proti zdravotním potížím neovlivňujícím běžný život, i s účastí bio rodičů ...
Děti mít můžeme (a máme), prostě jsme jen chtěli pomoct. Byli nám "nabídnuti" dva krásní sourozenci - 20 měsíců a 5 let. Zdraví, bílí, ... Čekala jsem fůru deprivačních problémů, mlácení hlavičkou, počůrávání, .... Zatím se nekoná nic, děcka se chovají jako kterákoliv jiná. Ale vím, že přijít může cokoliv.
Takže já radím zbytečně nebádat, ale být připraven
Hezký den.