Přidat odpověď

Náš tříapůlletý syn má to samé. Afektivně respirační záchvaty. Trvá to od jeho půl roku. Teď, když už je větší, postupně to mizí. Ale dříve, pokaždé když se bouchl do hlavičky, lekl se a "vypadl" (bezvědomí), takže jsem čekala, až zase "naskočí" - nic nepomáhalo. Doktor nám říkal, že je to normální, žádné větší vyšetření mu nedělali. Mělo by pomoct v tom výpadku, třebas ho postříkat vodou, nebo tlesknout, houknout na něj, ale to nám nezabíralo. Jo a ještě měl vždycky pusu hrozně v křeči, takže jsem se mu snažila zoubky roztáhnout, aby mu nezapadl jazyk. No vypadalo to vždycky katastrofálně, byla jsem z toho zoufalá, bála jsem se ho dávat na hlídání. Ale je fakt, že časem to přestávalo, jak je prostě větší, už ví, co to znamená se bouchnout. A ještě říkali, že to může mít i ve vzteku. To se nám zatím nestalo. Ale teď začal chodit do školky a to mám teda doma strach (i když to všechno vědí, i jak to probíhá), ale známe děti,že, neposedí....
Myslím, že souvislost s tím dřívějším pádem jak píšete to nemá.