Přidat odpověď

TAk my taky máme doma krizi, ale ještě doufám řešitelnou. Mne je taky kousek, ale manži taky. Taky hrozně rád radí, i když není žádán o žádnou radu. To má asi po své matce, která by nejraději jen radila a radila. Sama mu ale nic říct nemohu, to by se "chudinka" urazil. naposledy dneska jsem mu řekla, aby si umyl ruce, protože odkryl víko od čističky a to neudělal. Měli jsme jet pryč a já čekala, až si je umyje, tak přišel naštvaný domů a řekl, že mám jet sama. Tak jsem holt ustoupila.
Já našeho syna skoro porodila doma, takže už jsem měla velmi pokročilou první dobu porodní, když jsme se chystali konečně do porodnice a já zasténala bolestí. na to mi manžel řekl, abych jako neblbla. Tak jsem mu stihla odvětit, že jako netuší, jak to bolí. Ale u něj je to hodně výchovou z domova. Všímám si toho až teď, při dětech. Já si myslím, že hodně věcí se vyvrbí při dětech, protože předtím si vlastně můžete dělat co chcete - samo v mezích normy.
Prostě je to taky, že většina věcí, co navrhnu já, tak je špatně. Nemám zatím ten um to navlíct tak, že to vymyslel on. Asi se to budu muset naučit. A vůbec celkově asertivitě. Je to boj, ale usnadní to život.