Přidat názor k článku Klub pro rodiny s více než dvěma dětmi. Co vy na to?

- tedy, je to hezké mít takto bohatou diskusi, je jen škoda, že se většinou řeší něco úplně jiného, než nastíný problém.
Děkuhji tímto všem udatným bojovníkům s neexistujícími draky - tedy příspěvkům ve stylu, že stát nemá být dojnou krávou - vřele souhlasím - a že každý si má pokud možno děti uživit - rovněž podepisuji a také to tak provozuji.
Příspěvek nebyl o zvýhodńování, ale o odstranění znevýhodnění. Tedy aby lidé, kteří - ani nenapíšu MAJÍ, ale: KVALITNĚ VYCHOVÁVAJÍ více dětí, než je běžný počet, nebyli i se svými dětmi namísto společenského ocenění (nyní už chápu, jde přeci jen o sobecké geny a uspokojení vlastních pudů s nimiž je zcela rovnoprávné třeba žít měsíc v Kolumbii nebo sbírat brouky) společensky znevýhodńováni
.Přispěli sem někteří ojediněli, kteří mají 3, maxim. 4 děti, a znevýhodněni se zatím necítí, ta uvědomělost je krásné - držím jim palec. Doufám, že to nepřijde.
Přispěl sem i jeden odborník přes auta. Právě třeba poradce tohoto typu by mohl Klub rodičů s více dětmi potřebovat.Je hezké, že je možné sehnat auto, kde se dá umístit pět autosedaček, kolem 100 000 Kč. Aniž by to bylo auto ojeté a nějak nespolehlivé a tudíž méně bezpečné. A tedˇ, kolik na něj stojí součástky, povinné ručení plus kolik to žere? A kde ho rodina s více dětmi dostane na leasing? Vždy´t takový KRVD by neměl za hlavního partnera stát, ale společnost. Klidně by mohl spolupracovat s autobazary. A taky dělat osvětu na školách. Proč, v dnešní době školních asistentů, poraden, domácího školství a speciálních tříd by nemohly dostat dobře se učící děti z rodin s více dětmi na vyžádání lehký individuální studijní plán, který by jim toleroval minimální očekávané odůvodněné absence z rodinných důvodů s tím, že látku do druhého dne splní za domácí úkol? Stát by to nestálo ani korunu a ušetřilo by to mnohé nervy. Je to často pouze o toleranci a ochotě vyjít vstříc, ne o penězích. Z diskuse však soudím, že tolerance je dost vzácné koření. Spíš mne napadá přísloví, že každá liška chválí svůj ocas.
Stran autosedaček jsem pranýřována snad nejvíc. Nedopátrala jsem se žádné statistiky, kolik dětí by mohlo přežít , kdyby byly upoutány v autosedačkách, i když předpokládám, že jedno až ...?kolik? do roka by to bylo. Zato vím o případu, kdy by dítěti zachránilo život, kdyby v autosedačce připoutáno nebylo (řidič v bezvědomí, auto začalo posléze hořet...). Myslím, že jako rodič dokážu zvážit, kdy autosedačka má význam. Meziměstsky bez ní nejedu, ale na rovinu píšu, že v zácpě přes celé město 10 km do školky, kde se posunujeme na jedničku,a zejména v horku, považuji připoutání nechápajícího batolete za týrání dětí.Vadí mi, že nebyly zveřejněny statistiky o úrazech dětí v MHD. Samozřejmě i já jsem zkoušela jezdit MHD. Stalo se mi, že když jsem snášela kočárek s kojencem, batole strhl dav lidí spěchajících na vlak pod autobus.Pak jsem si začala všímat v novinách zveřejněných vážných úrazů dětí v hromadné dopravě - dochází k nim ne zcela zřídka! Tuto statistiku je třeba položit vedle statistiky "bezsedačkové úmrtnosti při jízdě v obci", aby se vidělo, co je vlastně pro děti bezpečnější. Podloženo rozumem, důkazy a ne jen vyvolávanými hysterickými emocemi. A rétoriku "vozit čtvrté dítě do školy bez sedačky je hazard, raději ho nemít" považuji s prominutím za padlou na hlavu.
Přiznám se, že článek byl z mé strany zamýšlen trochu jako sociologická sonda postavení většinové společnosti k nám, rodinám s více dětmi, které své děti slušně vedeme a vzděláváme. Zda máme v očích společnosti hodnotu. Moc jsem se nezklamala. Spektrum reakcí bylo takové, jak už jej z Rodiny i ze společnosti znám a jak jsem ho očekávala, takže díky za to, že nebylo hrubší. . Přesto byly některé postoje pro mne poučné, nyní již chápu, jak mohou lidé také uvažovat. Moc příjemné bylo číst sem tam reakce lidí, co nepovažují hlavní myšlenku článku za úplnou pitomost.
Ika