Bohužel, pořád dost chlapů žije v dojmu, že vše okolo kuchyně, dětí, úklidu a podobně je čistě ženská práce. Problém je, že s touhle "diagnózou" jde u málokoho něco dělat. Ti chlapi jsou ve svém přesvědčení totálně zatvrdlí a většinou je nic nepřesvědčí, natož aby se změnili.
Já to řeším tak, že čím dál víc zapojuju děti - oba jsou kluci, tak snad jednou nebudou jako tatínek a když nestíhám, tak prostě dělám jen to nejnutnější a kašlu na to, že není navařeno nebo naklizeno. Je ale pravda, že když byli kluci malí, tak jsme se dvakrát málem rozvedli, protože jsem byla úplně na dně. A taky je fakt, že třetí dítě nechci už jen z toho důvodu, že bych na něj byla sama. Manžel má ale spoustu jiných kladů a život není jen o uklízení a vaření
.