Přidat odpověď

Nakonec jsem musela práce nechat, s tím, že se to finančně nevyplatí. Jeho představa je asi taková, že bych měla pracovat tak 6 hodin denně, abych stihla obstarat syna, přichystat večeři a ještě mu dopřát alespoň 1 denně naprostého klidu na odpočinek, stíhat se učit a nosit domů výplatu zhruba jako on. A nemyslete si, že můj manžel je sobec. Vím, že mě má rád, já jeho taky, rád mě nečím potěší, umí poslouchat, je ke mě nežný a milý. Problém je prostě v tom, že byl vychováván v tom, že je naprosto normální, že muž po příchodu z práce odpočívá, ale žena dělá večeri nebo žehlí prádlo. Moje tchýně je strhaná uštvaná žena, která celí život obskakuje manžela a ještě se za to nechává buzerovat. Můj tchán je typická "hlava rodiny" jemu se neodporuje, jeho slovo je zákon. Můj muž sice má do hulvátského chování svého otce na míle daleko, ale model toho, jak má žena a muž v rodině fungovat přebírá od své rodiny. To, že si hraje se synem a sám si uděla svačinu nebere jako samozřejmost, ale jako ustupek,jako činost navíc, kterou dělá aby mi udělal radost a že pro rodinu "dělá co může". A takhle opravdu přemýšlí většina chlapů co znám.