Přidat názor k článku "Ať se děti kmotřenčiny najijú…"

Kreditko a to s tím zapitím myslíš vážně? Neříkám, že můj muž nešel s kamarády oslavit obě děti, ale v obou případech zvládl naklidit byt do "sterilna" a u druhého dítěte dokonce celou dobu pečoval o dcerku (i do práce si ji bral) a i tu oslavu zvládl v její přítomnosti. Oslavit dítě se přece dá i "v mezích rozumu", nebo ne? Jo a z porodnice mne v obou případech propustili o den dřív, než byl plán. Dozvěděla jsem se to pokaždé ráno při vizitě, že si můžu zapakovat a jít.

Přijmout pomoc není nic špatného.

Jinak já jsme po prvním porodu měla pocit, že MUSÍm vše zvládnout a s úsměvem. Až jsem omdlela vyčerpáním a pak už to jsme si pomoct nechala.
U synka jsem byla předem domluvená s tchýní, že mi bude dva-tři týdny vařit a manža mi to vždycky večer doveze. Mamka zase chodila "venčit" dcerku. Obě se mi samotné nabídly a já už jsme měla tolik rozumu, že jsem to přijala. Moc mi to bodlo a oproti tomu vyčerpání s dcerkou jsme si druhé novorozňátko fakt užívala.