Přidat názor k článku "Ať se děti kmotřenčiny najijú…"

Bravad, ono záleží na tom, jaký má člověk "standart čistoty". Já třeba nedřela po porodu od rána do noci, naučila jsem se věci si zjednodušovat. Místo žehlení jsem prádlo skládala, vytírat denně jsem nemusela(až batole tě donutí ), spousta věcí se prostě nepo..., když se odloží. U prvního to byla taková změna životního stylu, že mi trvalo celkem dlouho se situaci přizpůsobit(byla jsem často ještě v době oběda v pyžamu a doma zavládl chaos). Osobně mi ale míň vadil binec, než vědomí, že se tchýně probírala mým špinavým spodním prádlem.
Ale jinak si nemyslím, že kdo pomoc přijme, je neschopný. Vždyť mi taky tchýniny ovocné knedlíky bodly . Pomoc se má nabídnout, ale nevnucovat. Člověk by si neměl hrát na hrdinu. Pokud nezvládá a někdo mu nabízí pomocnou ruku, měl by pomoc bez výčitek přijmout.
Má tchýně je typ, který sám pomoc nepřijme - dře, dře, dře, vezme si domů svou matku každý druhý víkend, jedno vnouče, druhé, třetí, neumí odmítnout - následně je na AD a NIKDO jí nepomůže, jelikož ona je přeci tak dobrá a všechno zvládá... Ale velmi se jí dotkne, když si třeba od ní nenechám pohlídat děti, protože vím, že jí zrovna ten den přijede matka a ještě synovec. Jinak bydlí vedle nás, děti jí vidí denně, kontaktu nijak nebráním.