Přidat názor k článku "Ať se děti kmotřenčiny najijú…"

Když se mi narodil první chlapeček, přišla k nám moje tehdy sedmdesátiletá babička (myslím, že nikdy předtím ani potom u nás pěšky nebyla, protože je to kus cesty a do pěkného kopce) a přinesla mi mimo jiné kilo šunky, jakési hodně kvalitní. Byl to originální dárek a moc mě potěšil. Dokonce chtěla, chudinka, věšet za mě prádlo, ale nedosáhla na naše šňůry.

Jinak, druhá babička zase měla čtyři neprovdané švagrové. Ty hodně pomáhaly ohledně dětí, třeba jedna tetička se prý starala o babičku, děti a domácnost vždy v šestinedělí. Jedna taťkova sestra se narodila hodně maličká, pod dvě kila, a tetička ji úspěšně "dopekla" v troubě.