Přidat názor k článku "Ať se děti kmotřenčiny najijú…"

Ad procházky venku - když se narodil první syn, bylo dvacet pod nulou a ven jsme mohli asi až za týden, když se oteplilo. Být nejprve tři dny v porodnici a pak týden zavřená doma mi přišlo na celém mateřství asi ze všeho nejhorší. Moje psychika se výrazně vylepšila, když jsem mohla vyjet s kočárkem ven. U druhého bylo dvacet na nulou, ven se mohlo jít hned a moc mi to vyhovovalo. Přišlo mi, že jsem z porodnice naležená až až (čtyři dny)- Manžel volno neměl, maminka chodila na dopoledne na návštěvu, neuklízela mi, ale jídlo nosila (cca týden), to bylo dost milé. Ležení s obsluhou jsem si užila až na konci šestinedělí, kdy jsem dostala zánět prsu, to mi fakt bylo ouvej a nedovedu si představit, že bych byla s miminem sama doma.

No, každý se holt cítí jinak.