Asi budu za macechu, ale domnívám se, že míru "soukromí" dětí by měli určovat rodiče a ne teoretické články. Pokud bych např. našla deník svých dětí, přiznám se, že bych do něj nahlédla. Ne proto abych zjistila koho zrovna miluje, ale že nejede v nějakém průšvihu. Totéž platí u mobilu a mailu. Nikdy bych informace takto získané nepoužila či nezneužila(např. jako zábavné vyprávění kamarádce, v hádce, atd.), pokud by opravdu nešlo o něco vážného. Nevím, proč bych jim tím měla ubližovat. A dovolovat se do cca 15 let jestli mohu v dětském pokojíčku vyluxovat tedy nehodlám. Dítě samozřejmě potřebuje své koutky, tajemství a soukromí, ale ta míra je značně individuální. Pokud někdo krade ze společné mísy sladkosti, nehodlám se s ním domlouvat na kompromisu.
Předchozí