Debii, dcera je povahově velmi podobná té tvojí. Je vychovávaná v láskyplném prostředí, kde si lidé záměrně neubližují, prokazují si lásku a úctu, umí se navzájem slušně o něco požádat a následně automaticky poděkují, když něco nechtěně zapříčiní, omluví se....
S tím zápasíme od nástupu do školy. Např. holky něco vyvedly, naše jediná se přiznala (protože lhát se přece nemá) a byla potrestaná. Ostatní zalhaly a zůstaly bez trestu. A ona přišla s tím, jaký má tedy smysl mluvit pravdu....
Opakovaně se zastávala slabších, i proti klukům - odměnou jí byla rána pěstí do oka. S pláčem šla vše hlásit učiteli (tomu, který má teď řešit šikanu!!) a ten mi následně řekl, že si nevzpomíná, že za ním vubec byla a něco mu říkala....