U nás už to začínalo směřovat stejným směrem, nakonec jsme seděli oba u jednoho stolu, každý otevřený svůj noťas...vysávalo nás to oba. Došlo nám, že je škoda nevyužít toho, že nám už děti v 8 spí(jaké nás to stálo úsilí nasadit nějaký režim!)a že je škoda večery takto promrhat. Jeden vždy uspává, druhý dá do pucu kuchyň, nejpozději v půl deváté zasedáme v jídelně k filmu, popíjíme víno a je nám fajn. Takový závěr dne taky končí daleko romantičtěji, než ty předchozí - snažíme se nesledovat zase moc dlouho, abychom byli brzy v pelechu
.