Přidat odpověď

Moni, to je mi moc líto a držím palce ať to není tak hrozné jak to vypadá, třeba to půjde zmenšit a rozehnat nějakýma práškama. Jinak tvé obavy znám, taky jsem dneska šla k doktorce pro výsledky jako na popravu, myslela jsem taky na nejhorší a cítila se úplně stejně jako ty, když jsme si uvědomila, že by měl Luki zůstat doma s tatínkem. O jídlo ani tak nejde, on už je velký a řekne si co a jak, ale např. teď v sobotu jsem byla večer na chvíli s kamarádkou, přišla jsem domů před desátou a i když jsem manželovi říkala, že se Luki v noci budí a někdy se nemůže nadechnout, že musí spát s ním, protože jinak to neuslyší, tak jsem ho našla v ložnici jak spí a Lukis v pokojíku
Takže , Moni, drž se, dopadne to určitě takto