Přidat odpověď

Nanousku, u nás se hyperaktivita projevovala takto: od narození nechtěl vůbec spinkat, jen stále plakal ve dne, v noci, začal se brzo hýbat, od šesti měsíců stál, od osmi chodil kolem nábytku, v devíti měsících sám. Ani na chvilku se nikdy neuměl zastavit, pořád mával alespoň rukama nebo nohama. Od miminka spal přes den jen dvakrát za den na dvacet minut. V noci se do 16 měsíců budil asi 10x za noc. Uspávali jsme ho do skoro tří let i dvě hodiny a od necelých dvou let nespal přes den vůbec. Když byl malý, a uměl stát, tak stál a mlátil hlavičkou do zdi, do nábytku, do topení, prostě do čehokoli. Nikdy nevydržel naprosto u ničeho déle než minutu. A šlo na něm, a stále jde, vidět takový neklid, že neumí být naprosto v klidu. Ještě jsem si vzpoměla, jak naši radili, ať ho necháme ve dvou letech vzhůru a běhat dokud nepadne. Vstával jako vždy po páté, celý den jsme s ním na střídačku lítali po venku, sledovali, jestli se mu nechce spinkat, a v deset večer jsme to vzdali. My byli zničeni, synáček, jakoby právě vstanul.